Adélka, prasátko

Adélka vyrůstala doslova v postlei se svou paničkou a až byl apříliš velká, dostala vlastní chlívek, mateřství a vychovala několik potomků. Nicméně nepěkné osudy se týkají také lidí a v tomto případě se musela majitelka díky nadcházejícímu rozvodu, přestěhovat do bytu, kam si nemohla vzít ani Adélku a ani jiná zvířátka, která s láskou chovala. Také Adélka si k nám našla cestu, protože "pán domu" vyhrožoval porážkou... 

Příběh Adélky a našeho společného soužití, začal ještě dávno, před oficiálním schválením našeho spolku. Byla to doba kovidová, kdy se začínali psát dny Zvířátkova, jako farmy pro lidské návštěvy. Jedna pomocnice našla srdceryvný příspěvek na sociálních sítích a ... no jsme neodolali. 

Adélka slyšela jako slepice, na "puťa-puťa" vyběhla z chlívku i se svými čtyřmi selaty a byla skvělá. Měli jsme trochu strach páč si hlídala prcky, ale za dostatek úplatků se nám ji podařilo naložit do půjčeného přepravníku na koně. Přidali jsme několik slepiček a vyarazili s Adélkou domů, kde dostala mnohem větší a odpovídající prostor a časem i úplnou volnost pohybu. 

Dnes Adélku uvidíte nejspíš někde venku v areálu farmy, jak se pase nebo vyhřívá a to společně s Pigi a Migi, druhově menšími a o kousek mladšími prasátky... ale to už je jiný příběh.