Hermes Trismegistos - Býček plemene Angus Aberdeen

Hermes, kterého pracovně nazýváme Čertík, měl smůlu ale nakonec i štěstí. Matka, která rodila na pastvině, měla komplikace při porodu. Když po dlouhém trápení, za pomoci lidských rukou, přišel býček na svět, krávě vyhřezla děloha a na základě přidružených komplikací byla na místě utracena a podobný osud čekal, těžkým porodem oslabeného býčka.

Když mi kamarádka poslala zprávu, co hrozného dneska zažili, bylo mi býčka nesmírně líto, poprosila jsem jí, ať ho alespoň zkusí zachránit, i když to s ním nevypadá dobře, ať ho vezme do tepla a zkusí mu dát napít. Že pro něj hned zítra přijedeme. A tak se stalo. Cestovali jsme 100 km tam a zpět. Ale povedlo se. Býček se rána dožil a v noci i vypil mlezivo. Což byla skvělá zpráva. U nás už se ale nenapil a nastoupila vysoká horečka. Pan veterinář nám příliš šancí nedával, že ta masná plemena jsou bez matek hůře udržitelná a že málokteré prospívá na mléčných náhražkách, že to špatně tráví a mají často průjmy a nakonec stejně odejdou. Po lécích se ale zotavil a začal znovu pít a být veselejší. 
Po této informaci jsem se obratem domluvila na družstvu, kde chovají mléčné krávy a první dny dostával mlezivové mléko (mléko, které se postupně měnilo na mléko) a posléze už klasické čerstvé mléko. Logisticky to bylo těžké, a tak jsme postupně koupili to nejkvalitnější sušené mléko (náhražka) a postupně smícháním s čerstvým přecházeli plně na mléčné náhražky které dostával až do půl roku věku. 

Je z něj nesmírně hodné tele, chodí na obojku na procházky, miluje lidský kontakt a od dětí by si nechal líbit snad všechno. 

Až dospěje, bude z něj velký a milý volek, který bude nadále lámat mýty o nebezpečnosti a hlouposti masných plemen krav.