Marco, osel sicilský

Osudy hřebců bývají krušné a nebylo tomu jinak ani v tomto případě. Když jsme se o Marcovi doslechli, měl za sebou v krátkém čase již několik míst, příběhů a těžkých zkoušek. 
Koňský handlíř, který jej měl tlouct, a tak se Marco naučil bránit, a to docela tvrdě, ho prodal paní, která ho vlastně mít nemohla a obratem mu hledala nové majitele, toho našla, ale tam zase vadilo, že hýká a tak šel zase dál, kde už měl zůstat, nicméně majitelé areálu jej opět vykázali, tak okusil jak zachází s osli cikáni a odtud ještě přes jedno stanoviště přijel k nám. To, co čtete je od prvního cestování otázkou několika týdnů :(

Marco se lidí bál a když mohl, tak utekl a když nemohl tak útočil, když byl na vodítku, tak utekl i s vodičem. Byl ochotný si vzít mrkvičku, ale lidem ani za mák nevěřil. Po pár týdnech se nám postupně podařilo ho naučit, že lidé jsou hodní, a že mu hrozí jen podrbání nebo krátká procházka za travičkou. O důvěře se však hovořit nemohlo, dodnes je obezřetný, ale přijde nám v ohradě naproti a nechá si i nasadit ohlávku a za pamlsek se nechá i nasedlat, i když na to aby z něj byl jezdecký osel, tak na to si ještě musíme dlouho počkat. Ještě se bojí o nožky, ale postupně chápe, že když nám nožku zvedne, tak to pro něj není nebezpečí. Chápejte, že pro koně a osli jsou nohy to nejcennější, co mají. Instinktivně si je chrání, protože jen díky zdravým nohám můžou instinktivně utíkat před nebezpečím a když přijde na kolizi, je to kromě zubů to jediné, co jim může zachránit život. 

Marca nabízíme k adopci pro zkušené chovatele. Marco zůstává hřebcem a má i licenci jako chovný osel domácí.