Možná bude chromák, ale BUDE ŽÍT!

Je to šok, krize, boj o život. Byl to souboj vůlí!
Na začátku listopadu, se stalo něco, co nikdo nechce nikdy řešit. Koník v naší péči si velmi škaredě poranil nohy a to tak, že si zaklínil přední kopyto ve více než dvoumetrové výšce stájového boxu. Paradoxně boxu, který jsme kupovali právě proto aby ta nervoznější zvířata byla v bezpečí a nezranila se... o to víc jsme všichni v šoku. 

Než se nám podařilo koně vysvobodit, vážně se poranil na třech nohách a z toho ta zaklíněná noha, ve spěnce "utíkala" do boku, což je údajně neřešitelný problém a veterinář nás tlačil do okamžitého uspání koně. Měl podezření na úplnou zlomeninu. Jenže koník je silný a statečný, plný životního elánu. Nesouhlasili jsme! V moderní veterině jde přece už všechno! Nožka ale neunesla běžné zatížení a vyvracela se, tak nám veterinář pomohl správně nohu zafixovat aby bylo cestování bezpečné. Na nohu po fixaci koník nekulhal, to mi dalo velkou naději. 

Na cestování jsme naložili i poníka aby byl pacient klidnější, což mělo úspěch, i když původně byl kožich ze stresu celý promočený, ve vozíku už se vesele baštilo seno a po cestě na veterinární kliniku srst úplně uschla. Přišla úleva a pocit bezpečí a důvěry, uklidnění. 

Po příjmu, byla první pozornost samozřejmě upřena na vratkou přední nožku a zadní, kde byly tržně-zhmožděné rány čekaly na verdikt z výsledku rtg. Můj laický pohled neviděl na rtg snímcích nic závažného, žádná zlomenina, vlastně jsem se zaradovala! Ale... velmi rychle jsem byla vyvedena z domněnky. Utržený kolaterální vaz včetně kostního úponu. Verdikt - operace za 200.000 a nechá se trvale srůst spěnka, bez kloubu nebo upsat! Jenže po takové operaci bude koník doživotně chromý, což vyšetřující veterinář docela striktně nedoporučil a velmi odolně trval na uspání. Pak ale přišla naděje, když se stav konzultoval se starším veterinářem a ten na základě pohybových zkoušek usoudil, že je utržená jen jedna část toho vazu a že se může dát šance, zda se to "nějak" zahojí a ta druhá část vazu zesílí natolik, aby udržela stabilitu spěnky. 

Ani si neumíte představit, jak se mi ulevilo! I když nikdo nezná prognózy, protože touto cestou ještě na této klinice nešli, je to naděje! A naděje umírá naposled. Jsem vděčná za svůj úsudek a intuici, že smrt tentokrát není cesta! Prostě jsem to necítila a nebyla jsem ani na 1% přesvědčena souhlasit s odchodem na věčnost. A nyní děkuji, že jsem ten tlak doktorských autorit ustála! 

Po fixaci přední končetiny mohli veterináři a asistenti přistoupit k umytí, holení a šití zadních nohou, které byly odhalené na kost. 

Koník je na klinice, nikdo neví jak dlouho tam bude, nikdo netuší, zda se vaz zhojí, ale jsem odhodlaná třeba do budoucna nechat vyrobit speciální kloubovou ortézu, protože přece již existuje pro lidi, tak proč ne pro koně! To je ale ještě daleká cesta. Nyní se musí zahojit i ty škaredé rány na zadních nohou, a to ideálně bez zánětů a čistě, musí tam správně poté fungovat lymfa aby nevznikla flegmona, musí zesílit stávající část vazu a za měsíc od přijetí je ještě nezbytná operace toho kostního úlomku, který zůstal na úponu volného vazu.

Nemáme žádné prognózy, ale máme naději! ŽIJE! a bude žít a bude se radovat ze života jako doposud. Miluje lidi a jejich pozornost, teď si jí bude užívat více, než kdy jindy. 

Věří lidem, naprosto, přece jí ti samí lidé nemohou vzít to nejcennější, a jediné, co má, ŽIVOT! 

PROSÍME PODPOŘTE NÁS A NAŠE ROZHODNUTÍ O ŽIVOTĚ! 

Číslo TRANSPARENTNÍHO účtu 73757776/5500
VS: 225
Poznámka: Život pro koně!

Zatím máme pro první měsíc a první ošetření odsouhlaseno 50.000,- ale není zde ještě zahrnuta budoucí operace. Ani doktoři sami neumějí odhadnout žádnou konkrétní částku, co nás ale ujistili je, že to bude rozhodně víc.

Uhradila se zálohová faktura 35.000,- ze soukromých zdrojů a hledáme řešení jak zajistit financování celé léčby s vírou, že koník bude zase běhat!